Mentoring 

Mentoring je spolupráce mezi mentorem a menteem.  Tento proces se provádí v oblasti zájmu menteeho a za pomoci mentora, což je člověk s většími zkušenostmi z dané oblasti. Ten svému svěřenci zprostředkovává osvědčené přístupy a postupy. Tímto systematickým učením se mentee vyvíjí a zlepšuje své schopnosti a dovednosti. Důležité je mít na zřeteli právě cíle menteeho. Mentor je pomocníkem, průvodcem, znalcem procesu mentoringu a této znalosti využívá k tomu, aby pomáhal menteemu v osobnostním růstu a sebepřekračování, v získávání pracovních kompetencí a to v zájmu svém a v zájmu zaměstnavatele.

Proces mentoringu má svá pravidla, přesto jeho průběh je vždy odlišný. Je vzájemnou interakcí mentora a menteeho, jejich typologii, je závislý na mnoha okolnostech, zejména pracovních a osobních. Je tvořivým procesem, jehož cíle jsou nastaveny a průběžně sledovány a evaluovány. Do cíle spolu mentor a mentee kráčejí takovým tempem, aby všechny kroky byly pro mentorovaného příjemné (nebo alespoň stravitelné…). Flexibilita mentoringu umožňuje opustit nepotřebné či vyřešené a pružně reagovat na záležitosti nečekané, nové…

Jaká přesně je role mentora? Co od něj učitel může očekávat? Jakým přínosem pro dnešní školství je? Německý filozof moravského původu Edmund Husserl mluvil o „samodanosti „věcí. Nepochyboval o skutečnosti toho, co se ve zkušenosti ukazuje. Postřehl ovšem, že  zájem se upírá k věci samé a přeskakuje zkušenost. Tím se ochuzujeme o možnost zkoumat ji jako takovou. Učitel upírá svůj zájem ke konkrétnímu cíli. Situaci mnohokrát zažil, má konkrétní zkušenost. Ale přesto věci nejsou, jak mají být. A zde bychom mohli mluvit o jednom z nejdůležitějších úkolů mentora ( nebo kolegy z vedlejší třídy). Vidět proces nově, „nepřeskočit“ jej. Podívat se novýma očima…

Jsou čeští učitelé připraveni / uvítali by zavedení mentoringu do škol?Je možno doporučit mentoring i zkušeným pedagogům?Lze využití mentoringu považovat za efektivní prevenci v boji proti syndromu vyhoření?Jaká je charakteristika mentora? Je předpoklad, že z řad kvalitních učitelů vzejde dostatek kvalitních mentorů?                

Slovo mentor pochází z řečtiny. Poprvé se objevilo v řeckém eposu Odyssea. Když Odyseus odcházel do Trojské války, svěřil péči o svou rodinu Mentorovi, který sloužil jako učitel a vychovatel jeho syna Telemacha. Úkolem mentora nebylo pouze vychovat Telemacha, nýbrž vést jej k vlastní zodpovědnosti za svůj život.

Po válce byl Odyseus odsouzen putovat 10 let než se vrátil domů. Telemachus, již dospělý, se vydal svého otce hledat. V pátrání mu pomáhala bohyně Athéna, která se přestrojila za Mentora a doprovázela Telemacha na jeho cestě. V té době se slovo „mentor“ stalo synonymem důvěrného rádce, přítele, učitele a zkušené a moudré osoby. 1)

V současné době je proces mentoringu vnímán jako dobrovolné provázení, spolupráce mezi mentorem - zralejším, zkušenějším a -  menteem. Pojem je často spojován s pracovním procesem, ale i průvodcovství v oblasti dospívání. Z tohoto úhlu pohledu je na mentorig nazíráno například v knize autorek Brumovské a Seidlové Málkové Mentoring.2)

Autorky se odvolávají na existenci mentoringu v přirozeném prostředí – mohou jimi být tety, strýcové, starší bratranci… A poukazují i na známé mentorské dvojice Socrates a Aritoteles, Freud a Jung, Sartre a Beauvariová.

Prof. Barták píše: Klíčem k nadstandardním výsledkům je pochopení triády UMĚT _ CHTÍT – MOCI…. A pokračuje: Moderní metody rozvoje jakými jsou development centre, koučing, mentoring, counseling či action learning navození souladu jednotlivých článků v této triádě úspěšně napomáhají. 3)Které z vrcholů zmíněného trojúhelníku mentorig může ovlivnit?

UMĚT – tedy znalosti, dovednosti, zkušenosti. Mentor, sám zkušený odborník, bude umět vést kolegu po stránce odborné. Mentoring se proto samozřejmě nabízí jako nástroj pomoci začínajícím zaměstnancům, v případě pedagogického mentoringu učitelům. Otázkou zůstává, zda by mentoring byl přínosem pro učitele s několikaletou praxí. Neodmítnou jej už zpočátku? Odpovědět na tuto otázku je jedním z cílů práce.  Dá se ale předpokládat, že právě tato kategorie – tedy umět – bude důležitá spíše pro mladé začínající učitele.

CHTÍT – mentor je odborníkem na proces, postará se o to, aby se představy a přání proměnily v reálné cíle a plány. Neměl by vnucovat své cesty ke svému cíli, neměl by přebírat zodpovědnost za menteeho.

Zdá se, že nejméně – mentor i mentee – mohou ovlivnit poslední z triády – MOCI. Jedná se spíše o kategorii, kterou spravuje prostředí, zvyklosti, firemní kultura, finanční řízení, strategické plánování…, ale i vnější souvislosti – celospolečenská atmosféra, ekonomická situace apod. Ale pokud mentoring ve firmě funguje – mohou společně mentor a mentee hledat cesty mezi mantinely nastavenými vnitrofiremním i vnějším prostředím. A lépe: poznávat tato vymezení podrobněji, důvěrněji, případně posouvat je. Ku prospěchu menteeho i organizace či společnosti.

Snad tedy vedení škol a sami učitelé budou chtít, odborníci, zkušení učitelé (mentoři) budou umět a věřme, že i okolnosti vnější nebudou klást překážky. A potom zkusme mentoring,  nástroj, který dokáže to, co je v nás a to, čím procházíme, zefektivnit, to dobré znásobit a chyby využít k eliminaci těch budoucích...

autor: Iva Stratilová    

 
                                                                                                                             
 
 
 
1)      In: https://www.cpkp.cz/mentoring/co_je_mentoring.html
 
2)      BRUMOVSKÁ, T., SEIDLOVÁ MÁLKOVÁ, G.: Mentoring. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-772-5
 
3)      BARTÁK, J.: Jak vzdělávat dospělé. Praha: Alfa – Nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-87197-12-7, s. 132, odst.2
 

 

                    

Co v oblasti mentoringu nabízíme?

 

  • zavedení procesu mentoringu ve firmách, na školách a úřadech
  • vytvoření metodik včetně příruček pro mentory i mentee - vždy konkrétně pro danou organizaci
  • analýzu stávajícího procesu mentoringu ve firmách, na školách a úřadech
  • vzdělávání a supervizi interních mentorů
  • měření kvality pedagogické práce
  • externí pedagogický mentoring

 

Proč zavádět mentoring?

  • úspora peněz a času

V případě adaptačního mentoringu se nový zaměstnanec rychleji seznámi s pracovním místem a požadavky na něj kladenými. Firma ušetří čas a peníze za možné chyby a nedostatky v práci nepoučeného pracovníka.

V případě podpory talentovaných zaněstnanců a v případě kariérního mentoringu získává firma náskok tím, že jí neodcházejí klíčoví zaměstnanci.

  • loajalita zaměstnanců

Nový zaměstnanec, rodič vracející se z rodičovské dovolené nebo zaměstnanec po dlouhodobé nemoci ocení, že mu firma umožní získat či se "bezpečně " navrátit ke kýženým kompetencím, a to s podporou, bez zbytečného stresu.

  • image organizace

Organizace, která podporuje svoji zaměstnance, ideálně ve všech důležitých mezních obdobích zaměstnaneckého poměru, tedy v období adaptace, při změně horizontální nebo vertikální ( zejména kariérní mentoring), po návratu přo dlouhodobé absenci či mentoring na "odchodnou" je vnímána nejen svými zaměstnanci, ale i okolím v nanejvýš příznivém světle. 

Anketa

Slyšeli jste už o mentoringu?

Ano a proces jsem vyzkoušel (37)
57%

Ano, ale jen teoreticky (16)
25%

Slovo slýchám, ale nevím přesně, oč běží... (10)
15%

Nic mi to neříká (2)
3%

Celkový počet hlasů: 65

Aktuální nabídka termínů: 24. - 26.8.2016 v Praze. Třídenní cyklus seminářů akreditovaných MŠMT. Začátek vždy v 8,30, ukončení po 8 vyučovacích hodinách.